Češki jezik
češki jezik | |
---|---|
český jazyk, čeština | |
Govori se u | Češka manjine: Slovačka Srbija Nemačka |
Region | centralna Evropa |
Broj govornika | 13,2 miliona (2017) |
latinica (češka latinica) | |
Zvanični status | |
Službeni jezik u | Češka Evropska unija |
Priznati manjinski jezik u | |
Reguliše | Institut za Češki jezik (češ. Ústav pro jazyk český) |
Jezički kodovi | |
ISO 639-1 | cs |
ISO 639-2 | cze (B) ces (T) |
ISO 639-3 | ces |
Rasprostranjenost češkog jezika Većinski jezik
Manjinski jezik |
Češki jezik (češ. český jazyk ili čeština) je jezik iz grupe zapadnoslovenskih jezika i službeni jezik 10,5 miliona stanovnika Češke. Najveća češka dijaspora je u SAD (oko 1,5 miliona), Brazilu (oko 0,5 miliona), Kanadi (80 hiljada). U ostalim zemljama sveta broj im ne prelazi par desetina hiljada.
Jezik je istorijski poznat kao bohemski jezik (lat. lingua Bohemica).
Najbliži jezik češkom je slovački jezik. Govornici ova dva jezika se međusobno potpuno razumeju.[2]
Specifičnost današnjega češkog jezika je postojanje jasne razlike između pisanog (spisovný jazyk) i govornog jezika (obecná čeština) koji se koristi u neslužbenoj i poluslužbenoj usmenoj komunikaciji.
ISO 3166.[uredi | uredi izvor]
Oznake češkog jezika, prema standardu za označavanje jezika (ISO 639) su:
- Dvoslovna oznaka (prema ISO 639-1): cs
- Troslovna oznaka (prema ISO 639-2): cze ili ces
- Troslovna oznaka (prema ISO 639-3): ces
Абецеда[uredi | uredi izvor]
!A a!!Á á!!B b!!C c!!Č č!!D d!!Ď ď!!E e!!É é!!Ě ě!!F f | ||||||||||
á | dlouhé á | bé | cé | čé | dé | ďé | é | dlouhé é | ije, é s háčkem |
ef |
/a/ | /aː/ | /b/ | /ʦ/ | /ʧ/ | /d/ | /ɟ/ | /ɛ/ | /ɛː/ | /ɛ, jɛ/ | /f/ |
!G g!!H h!!Ch ch!!I i!!Í í!!J j!!K k!!L l!!M m!!N n!!Ň ň | ||||||||||
gé | há | chá | í, měkké í |
dlouhé í | jé | ká | el | em | en | eň |
/g/ | /ɦ/ | /x/ | /ɪ/ | /i:/ | /j/ | /k/ | /l/ | /m/ | /n/ | /ɲ/ |
!O o!!Ó ó!!P p!!Q q!!R r!!Ř ř!!S s!!Š š!!T t!!Ť ť!! | ||||||||||
ó | dlouhé ó | pé | kvé | er | eř | es | eš | té | ťé | |
/o/ | /oː/ | /p/ | /kv/ | /r/ | /ɼ, r̝/ | /s/ | /ʃ/ | /t/ | /c/ | |
!U u!!Ú ú!!Ů ů!!V v!!W w!!X x!!Y y!!Ý ý!!Z z!!Ž ž!! | ||||||||||
ú | dlouhé ú | ů s kroužkem | vé | dvojité vé | iks | ypsilon, tvrdé ý |
dlouhé ypsilon | zet | žet | |
/u/ | /uː/ | /uː/ | /v/ | /v/ | /ks, gz/ | /ɪ/ | /iː/ | /z/ | /ʒ/ |
Osnovne reči[uredi | uredi izvor]
Reč | Prevod | fonetska transkripcija |
---|---|---|
zemlja | země | [ˈzɛmɲɛ] |
nebo | nebe | [ˈnɛbɛ] |
voda | voda | [ˈvoda] |
vatra (oganj) | oheň | [ˈoɧɛɲ] |
muškarac | muž | [ˈmuʃ] |
žena | žena | [ˈʒɛna] |
jesti | jíst | [ˈjiːst] |
piti | pít | [ˈpiːt] |
veliki | velký | [ˈvɛlkiː] |
mali | malý | [ˈmaliː] |
noć | noc | [ˈnoʦ] |
dan | den | [ˈdɛn] |
dobar dan | dobrý den | [ˈdobriː dɛn] |
dobro veče | dobrý večer | [ˈdobriː vɛʧɛr] |
laku noć | dobrou noc | [ˈdobrou noʦ] |
hvala | děkuji | [ˈɟɛkujɪ] |
zdravo | ahoj |
Основне речи и реченице на чешком језику[uredi | uredi izvor]
- -Zdravím tě, Nazdar,Čau, Ahoj,-(/Zdravim će, Nazdar,Čau, Ahoj!/) - Здраво, Ћао!
- -Vítáme Vás, Vítejte-(/Vitame Vas, Vitejte!/) -Добродошли
- - Jak se máš?-(/Јаk si? Jak se maš?/) - Како си?
- -Co děláš?-(/Co djelaš?/) - Шта радиш?
- -Jak se jmneuješ?-(/Jak se jmenuješ?/) - Како се зовеш?
- -Odkud jsi? Jsem z... (/Odkud jsi? Jsem z.../) - Одакле си? Ја сам из..
- -Těší mě!-(/Tješi mnje!/) - Драги ми је!
- -Dobré ráno!-(/Dobre rano!/) - Добро јутро!
- -Dobrý den!-(/Dobri den!/) - Добар Дан!
- -Dobrý večer!-(/Dobri večer!/) - Добро вече!
- -Dobrou noc!-(/Dobrou noc!/) – Лаку Ноћ!
- -Šťastné-(/Stjastne!/) - Срећно!
- -Chybíš mi!-(/Hibiš mi!/) –Фалиш ми!
- -Dobrou chuť!-(/Dobrou hutj!/) - Пријатно!
- -Na zdraví-(/Na zdravi! /) - Живели!
- -Na zdraví-(/Na zdravi!/) – На здравље!
- -Možná-(/Možna/) – Можда
- -Ano-(/Ano/) – Да!
- -Ne-(/Ne/) – Не!
- -Vím (/Vim/) – Знам
- -Ne vím-(/Ne vim/) – Не знам
- -Promiň -(/Prominj/) – Извини!
- -Prosím vás-(/Prosim vas/) – Молим вас!
- -Rozumím-(/Rozumim/) –Разумем!
- -Ne rozumím-(/Ne rozumim/) –не разумем!
- -Mluvíte český?-(/Mluvite česki?/) – Причате чешки?
- -Ano, trochu-(/Ano, trohu/) –Да, мало
- -Ne, ne mluvím-(/Ne, ne mluvim/) – Не, не причам
- -Prosím vás mluvte pomaleji-(/Prosim vas mluvte pomaleji/) –Говорите спорије молим вас
- -Jak se český řekně?-(/Jak se česki ržekne?../) – Како се чешки каже?..
- -Děkuji (/Djekuji!/) - Хвала!
- -Děkuji moc krásně!/ Děkuji moc pěkně!-(/Djekuji moc krasnje!,Djekuji moc pjeknje!/) –Хвала веома лепо!
- -Děkuji pekně/Děkuji krásně-(/Djekuji peknje!,Djekuji krasnje!/) –Хвала лепо!
- -Není zač! Za málo-(/Nenji zač!/Za malo!) – Нема на чему!
- -Milují tě!-(/Miluji tje!/) - Волим те!
- -Kde je prosím záchod/wc?-(/Gde je prosim zahod/wc?/) - Gde je molim vas wc?
- -Chodíš sem často? (/Hodjiš sem často?/) - Долазиш овамо често?
- -Kolik to stojí?-(/Kolik to stoji/) - Koliko to košta?
- -Jeďte/Přijďte-(/Jedjte/Prijdjte) –Идите/Дођите
- -Brzy se uzdrav!-(/Brzi se uzdrav!/)- Брзо оздрави!
- -Nechaj me!-(/Nehaj me/)- Остави ме!
- -Ať se líbí!-(/Aatj se libi/)-Nek ti se svidi
- -Pusť mě!-(/Pust mje!/) - Пустите ме!
- -Odpusťte mi to!-(/Odpust mi to! /) –Опростите ми!
- -Šťastný Nový Rok!-(/Štjastni Novi Rok!/) –sretna nova godina
- št'astné Vánoce!-(/Štjastne Vanoce!/) - Srećan Božić!
- -Veselá Štědrá Večer a Šťastné Vánoce!-(/Vesela Šdjedra Večer a Štjastne Vanoce!/) – Весело Бадње Вече и Срећан Божић!
- -Šťastné a Veselé Velikonoce!-(/Štjastne a Vesele Velikonoce /) – Срећан и Весео Ускрс!
- -Všechno nejlepší k narozeninám!!-(/Všehno nejlepši k narozenjinam!/) –sve najlepše za rođendan,
- -Šťastný Svátek a prázdniny!-(/Štjastni Svátek a prazdnjini/) – Срећни празници!
- -Blahopřejem!/Gratulují!-(/Blahopržejem, Gratuluji/) – Честитам!
- -Můj respekt-(/Muj respekt/) – С поштовањем, Моје поштовање
- -Jeden jazyk nikdy nestačí-(/Jeden jazik njigdi nestači/) –Један језик никада није доста
Називи месеца[uredi | uredi izvor]
Чешки језик користи називе месеца који су различити од српског језика, а слични хрватском језику.
Srpski | Češki | Hrvatski |
---|---|---|
Јануар | Leden | Siječanj |
Фебруар | Únor | Veljača |
Март | Březen | Ožujak |
Април | Duben | Travanj |
Maj | Květen | Svibanj |
Jun | Červen | Lipanj |
Jul | Červenec | Srpanj |
Avgust | Srpen | Kolovoz |
Septembar | Září | Rujan |
Oktobar | Říjen | Listopad |
Novembar | Listopad | Studeni |
Decembar | Prosinec | Prosinac |
Padeži[uredi | uredi izvor]
Češki jezik ima sedam padeža, isto kao i srpski jezik. Reči imaju slične nastavke.
Padež | Srpski | Češki |
---|---|---|
Nominativ | Petar | Petr |
Genitiv | Petra | Petra |
Dativ | Petru | Petru |
Akuzativ | Petra | Petra |
Vokativ | Petre | Petře |
Lokativ | Petru | Petru |
Instrumental | Petrom | Petrem |
Reči češkog porekla u drugim jezicima[uredi | uredi izvor]
- kvark
- pištolj
- robot
- trabant
- dušek
- trafika
Češki jezik kao manjinski i Evropska povelja o regionalnim ili manjinskim jezicima[uredi | uredi izvor]
Češki jezik je kroz ratifikaciju Evropske povelje o regionalnim ili manjinskim jezicima prepoznat kao manjinski u čak 6 država Evrope: Austrija, Bosna i Hercegovina, Hrvatska, Poljska, Rumunija i Slovačka.
U Srbiji češki jezik nije zaštićen Evropskom poveljom, pošto je Srbija nije ratifikovala za češki, ali on ima status u skladu za domaćim zakonima i službeni je jezik u Opštini Bela Crkva, u Vojvodini.
Češki jezik u Srbiji[uredi | uredi izvor]
Češki jezik je u Srbiji u službenoj upotrebi samo u opštini na krajnjem istoku Vojvodine - u Beloj Crkvi.
Češki jezik se u Srbiji od ustanova čiji je osnivač država izučava na Filološkom fakultetu u Beogradu, a od pre nekoliko godina se uči i 4 državne osnovne škole u Južnobanatskom okrugu: 3 u opštini Bela Crkva i jednoj školi u susednoj Opštini Kovin.
Osim toga, u organizaciji Južnomoravskog kraja češki jezik se fakultativno uči i u Drugoj kragujevačkoj gimnaziji, a u češkim udruženjima u regionu Južnog Banata već godinama deluje učitelj češkog, koga je izaslala Češka Republika. Od proleća 2017. češki jezik se uči i na kursu u beogradskom Češkom domu, čime je na neki način obnovljen rad češke škole koja je do 60-tih godina delovala u Beogradu u Češkom domu i u kojoj se celokupna nastava odvijala na češkom.
Vidi još[uredi | uredi izvor]
Reference[uredi | uredi izvor]
Literatura[uredi | uredi izvor]
- Predrag Piper. Uvod u slavistiku 1.
- Agnew, Hugh LeCaine (1994). Origins of the Czech National Renascence. University of Pittsburgh Press. ISBN 978-0-8229-8549-5.
- Dankovičová, Jana (1999). „Czech”. Handbook of the International Phonetic Association (9th izd.). International Phonetic Association/Cambridge University Press. ISBN 978-0-521-63751-0.
- Cerna, Iva; Machalek, Jolana (2007). Beginner's Czech. Hippocrene Books. ISBN 978-0-7818-1156-9.
- Chloupek, Jan; Nekvapil, Jiří (1993). Studies in Functional Stylistics. John Benjamins Publishing Company. ISBN 978-90-272-1545-1.
- Eckert, Eva (1993). Varieties of Czech: Studies in Czech Sociolinguistics. Editions Rodopi. ISBN 978-90-5183-490-1.
- Esposito, Anna (2011). Analysis of Verbal and Nonverbal Communication and Enactment: The Processing Issues. Springer Press. ISBN 978-3-642-25774-2.
- Hajičová, Eva (1986). Prague Studies in Mathematical Linguistics (9th izd.). John Benjamins Publishing. ISBN 978-90-272-1527-7.
- Harkins, William Edward (1952). A Modern Czech Grammar. King's Crown Press (Columbia University). ISBN 978-0-231-09937-0.
- Komárek, Miroslav (2012). Dějiny českého jazyka. Brno: Host. ISBN 978-80-7294-591-7.
- Kortmann, Bernd; van der Auwera, Johan (2011). The Languages and Linguistics of Europe: A Comprehensive Guide (World of Linguistics). Mouton De Gruyter. ISBN 978-3-11-022025-4.
- Koudela, Břetislav; et al. (1964). Vývoj českého jazyka a dialektologie (na jeziku: Czech). Československé státní pedagogické nakladatelství.
- Liberman, Anatoly; Trubetskoi, Nikolai S. (2001). N.S. Trubetzkoy: Studies in General Linguistics and Language Structure. Duke University Press. ISBN 978-0-8223-2299-3.
- Mann, Stuart Edward (1957). Czech Historical Grammar. Helmut Buske Verlag. ISBN 978-3-87118-261-7.
- Mathesius, Vilém (2013). A Functional Analysis of Present Day English on a General Linguistic Basis. De Gruyter. ISBN 978-90-279-3077-4.
- Maxwell, Alexander (2009). Choosing Slovakia: Slavic Hungary, the Czechoslovak Language and Accidental Nationalism. Tauris Academic Studies. ISBN 978-1-84885-074-3.
- Naughton, James (2005). Czech: An Essential Grammar. Routledge Press. ISBN 978-0-415-28785-2.
- Pansofia (1993). Pravidla českého pravopisu (na jeziku: Czech). Ústav pro jazyk český AV ČR. ISBN 978-80-901373-6-3.
- Piotrowski, Michael (2012). Natural Language Processing for Historical Texts. Morgan & Claypool Publishers. ISBN 978-1-60845-946-9.
- Qualls, Eduard J. (2012). The Qualls Concise English Grammar. Danaan Press. ISBN 978-1-890000-09-7.
- Rothstein, Björn; Thieroff, Rolf (2010). Mood in the Languages of Europe. John Benjamins Publishing Company. ISBN 978-90-272-0587-2.
- Short, David (2009). „Czech and Slovak”. Ur.: Bernard Comrie. The World's Major Languages (2nd izd.). Routledge. str. 305—330.
- Scheer, Tobias (2004). A Lateral Theory of Phonology: What is CVCV, and why Should it Be?, Part 1. Walter De Gruyter. ISBN 978-3-11-017871-5.
- Stankiewicz, Edward (1986). The Slavic Languages: Unity in Diversity. Mouton De Gruyter. ISBN 978-3-11-009904-1.
- Sussex, Rolan; Cubberley, Paul (2011). The Slavic Languages. Cambridge Language Surveys. ISBN 978-0-521-29448-5.
- Tahal, Karel (2010). A grammar of Czech as a foreign language (PDF). Factum.
- Wilson, James (2009). Moravians in Prague: A Sociolinguistic Study of Dialect Contact in the Czech. Peter Lang International Academic Publishers. ISBN 978-3-631-58694-5.
Spoljašnje veze[uredi | uredi izvor]
- Vikipedija:Transkripcija sa češkog jezika
- Ústav pro jazyk český – Czech Language Institute, the regulatory body for the Czech language
- Czech National Corpus
- Czech Monolingual Online Dictionary
- Czech Swadesh list of basic vocabulary words (from Wiktionary's Swadesh-list appendix)
- Basic Czech Phrasebook with Audio
- Pimsleur Czech Comprehensive Course